Doprovody jsou víceméně všechny myšleny jako varhanní spíše než klavírní, nicméně je lze obvykle hrát i na klavír.
Na varhany je lze hrát obvykle ve všech základních provedeních:
- bez pedálu na jeden manuál, často je pak třeba tenor vzít pravou rukou,
- s pedálem na jeden manuál: cantus firmus s altem pravou rukou, tenor levou, a bas v pedálu,
- s obigátním cantem firmem hraným pravou rukou na hlavním manuálu, altem a tenorem levou rukou na vedlejším manuálu, a basem v pedálu.
Vyjímku tvoří doprovody napsané na 3 linky, ty vyžadují hru na varhany s pedálem.
Poznámka k obligátnímu cantu firmu
Jsou-li doprovody hrané s obligátním cantem firmem, prosím o rozvádění citlivých tónů v altu: Je-li poslední tón fráze v sopránu o malou sekundu od předposledního tónu altu, je nutné jej zahrát v obou hlasech, například v písni č. 244 Pán Bůh je přítomen:
se tak hraje jako 
Značení
V rámci přehlednosti u starých a dalších nápěvů, kde zpěvník a chorálník nepoužívají žádné taktové čáry, jednotlivé fráze odděluji přerušovanou čarou. Jednak to sám považuji za přehlednější pro čtení, a také to vyjasňuje platnost béček, křížků a odrážek, které jsou prostě „od čáry do čáry“.
Text (obvykle první sloky) je úmyslně mimo osnovu, protože není zásadní pro interpretaci, ale pomáhá pro rychlou orientaci v notách.
Odchylky od zpěvníku
V několika situacích se odchyluji od zpěvníku. Může se jednat například o:
- jinou tóninu, např. v písni č. 464 Narodil se Kristus Pán,
- jiné taktování, např. v písni č. 407 Ta touha hluboko je v nás,
- drobné ochyly v rytmu, např. v písní č. 483 Slyš, jaká to libá píseň,
- jiné předznamenání, např. (todo)
- použití pravidel musica ficta v situacích, které to žádají a kde to odpovídá současné znalosti dobové realizace (viz např. Wikipedie nebo velmi názorné video od Early Music Sources, obojí anglicky), např. v písni č. 458 Velebme vždy s veselím.
Nejasnosti, překlepy, dotazy, náměty atd.
Vše můžete směřovat na můj mail. Díky.